WebDialog.cz

Demokracie znamená rovnost, rovnoprávnost celého národa, a za našich časů pozorujeme mnoho druhů demokratů, pročež se musíme osvědčiti, ke kterému druhu my náležíme. Jest druh demokratů, který, aby se rovnost docílila, o to usiluje, aby všechno, co vyššího, vzdělanějšího jest, se zesprosťačilo, který všechno od shůry dolů strhuje; k tomuto druhu demokracie, která se nazvati může demokracie sprostoty, nenáležíme a náležeti nechceme. My naopak rovnost tak docíliti chceme, aby se nižší k vyššímu vzhůru povznesl, aby nevzdělaný se vzdělal a tak vzdělanému vyrovnal.

​

Jest u nás ještě jeden druh demokratů, ke kterému též nenáležíme a náležeti nechceme, totiž takoví, kteří sice vždy o lidu mluví, ale jen sami sebe za tento celý lid považují. Tito páni demokraté neříkají nikdy jako jiní poctiví lidé: „Já tak smýšlím, já to chci!“ nýbrž vždy tropicky: „Lid tak smýšlí, lid to chce!“ ale zapomenou se vždycky dříve lidu zeptat, smýšlí-li tak, chce-li to. Zkrátka, tito pánové sebe jen za celý lid považují, jako by byli ustaviční plnomocníci celého neplnoletého národa. 

Karel Havlíček Borovský, „Naše zásady“, in: Národní noviny 23. 8. 1848