Prof. PhDr. Pavel Kouba

Kouba

Filosof, narozen 23. 4. 1953 v Písku. Profesor Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze.

O sobě

Po absolvování gymnázia v Písku (1972) a střední knihovnické školy v Praze a po jednoletém zaměstnání v letech 1975–1979 studoval germanistiku a rusistiku na FF UK v Praze. Od roku 1973 se účastnil soukromých seminářů Jana Patočky, podílel se na systematickém vydávání jeho prací (zprvu samizdatově), k některým z nich napsal doslovy. Za přípravu samizdatové edice děl J. Patočky mu (spolu s I. Chvatíkem, M. Petříčkem jr., J. Vítem a R. Paloušem) byla v r. 1990 udělena Výroční cena Akademie věd. V osmdesátých letech pracoval jako knihovník v Projektovém ústavu VHMP.

Od roku 1990 je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd, kde spolu s I. Chvatíkem založil a spravuje Archiv Jana Patočky při FLÚ, který se později stal součástí Centra pro teoretická studia. V letech 1990–92 rovněž přednášel jako externista na FF UK. Jako stipendista Humboldtovy nadace strávil r. 1992-94 na universitě v Münsteru. Od roku byl 1995 vedoucím semináře oborové filosofie v Ústavu filosofie a religionistiky na FF UK v Praze. Zde se v r. 1996 habilitoval prací „Nietzsche. Filosofická interpretace“. V letech 1998–2002 byl ředitelem Ústavu filosofie a religionistiky FF UK. V roce 1999 byl stipendistou Maison des sciences de l’homme v Paříži. V letech 2000–2004 byl rovněž vedoucím Centra pro fenomenologická bádání, společného pracoviště UK a AV ČR.

Ve svém bádání vychází z Husserlovy a Heideggerovy fenomenologie a z Patočkova pokusu o jejich syntetizující interpretaci. Zaměřuje se na aktuální problémy fenomenologické a hermeneutické filosofie (mj. v souvislosti s Arendtovou, Finkem, Gadamerem), od druhé pol. 80. let zejména v návaznosti na výklad Nietzscheho. V současnosti se vrací ke klíčovým problémům fenomenologie, zejména k otázkám času, zjevnosti a bytí ve světě.

Od roku 1990 byl členem redakční rady Filosofického časopisu, od roku 1992 v redakční radě Kritického sborníku. Od října 1992 člen korespondent Collegium Europaeum Jenensae při Universitě Friedricha Schillera v Jeně. Od září 1994 členem vědecké rady časopisu Internationale Zeitschrift für Philosophie (Stuttgart). Člen ediční rady nakl. OIKOYMENH a od roku 2005 předsedou stejnojmenného občanského sdružení. Od r. 1996 spoluvydavatel (s I. Chvatíkem) Sebraných spisů Jana Patočky. Od r. 1996 člen vědecké rady časopisu Phainomena (Ljubljana) a člen redakční rady časopisu Reflexe (Praha). Od prosince 2000 členem mezinárodního redakčního kolegia časopisu Filozofia, vydávaného SAV v Bratislave, od roku 2002 členem ediční rady ročenky Internationales Jahrbuch für Hermeneutik (Tübingen). Členství ve vědeckých radách  FF, FHS, Filos. ústavu AV ČR, ve vědecké radě Akademie věd (2005–2009) a v oborových radách doktorského studijního programu Filosofie na FF UK, Filosofie a dějiny přírodních věd na PřF UK, Integrální studium člověka – Obecná antropologie na FHS UK.

O své tvorbě

Monografie:

  • El mundo según Nietzsche, Barcelona, Herder 2009, 422 str. Přel. Juan A. Sánchez Fernándes.
  • Der Sinn der Endlichkeit, Würzburg: Königshausen & Neumann 2005, 238 str. (Orbis Phaenomenologicus, Studien, sv. 7).
  • Die Welt nach Nietzsche, München: Fink-Verlag 2001, 238 str.
  • Smysl konečnosti, Praha: Oikoymenh 2001, 223 str.
  • Nietzsche. Filosofická interpretace, Praha: Český spisovatel 1995, 290 str.
  • Kantova Kritika čistého rozumu a její český překlad, Praha: FF UK 1979

Kapitoly v monografiích:

  • „Věda a svět (našeho života)“, in: Spor o přirozený svět, vyd. Velický – Trlifajová – Kouba et alii., Praha: Filosofia 2010, s. 121–136.
  • „Individualita a jazyk“, in: Návrat metafyziky?, vyd. M. Šimsa – P. Sousedík – M. Nitsche, Praha: Filosofia 2010, s. 377–388.
  • „Le problème du troisième mouvement. En marge de la conception patočkienne de l’existence“, in: Jan Patočka – Phénoménologie asubjective et existence, vyd. R. Barbaras, Paris/Milano 2007, s. 183–204.
  • „Prostor mezi místem a světem“, in: Prostor a architektonický prostor, Multimediální CD sborník z kolokvia konaného v Loosově vile dne 4. 4. 2003, vyd. M. Sršňová, Praha: Springer media 2004, s. 33-35.
  • „Le mouvement entre temps et espace (Bergson aux prises avec sa découverte)“, přel. K. Gajdošová, in: Annales bergsoniennes II, Berson, Deleuze, la phénoménologie, vyd. F. Worms, Paris: P.U.F. 2004, s. 207-226.
  • „Pohyb mezi časem a prostorem. Bergsonův zápas s vlastním objevem“, in: Filosofie Henri Bergsona. Základní aspekty a problémy, vyd. J. Čapek, Praha: Oikoymenh 2003, s. 91-105.
  • „Die Grenze der Metaphysik. Zwischen Aristoteles und Heidegger“, in: Nach Heidegger. Einblicke – Ausblicke, vyd. H. Vetter, Peter Lang, Europäischer Verlag der Wissenschaften 2002, s. 141-160.
  • „Kant ohne das Problem der Metaphysik“, in: Internationales Jahrbuch für Hermeneutik, Tübingen: Mohr Siebeck 2002, sv. 1, s. 259-277.
  • „Endlichkeit des Friedens“, in: Politisches Denken. Jahrbuch 2000. Stuttgart/Weimar: J. B. Metzler 2000, s. 119-129.
  • „Nietzsches unmoralische Ontologie“, in: Hermeneutische Wege. Hans-Georg Gadamer zum Hundertsten, vyd. G. Figal – J. Girondin – D. J. Schmidt, Tübingen: Mohr Siebeck 2000, s. 243-256.
  • „Der Sinn der Anwesenheit“, in: Annäherungen. Zur hermeneutischen Phänomenologie von „Sein und Zeit“, vyd. D. Komel, Ljubljana: Nova Revija 1999, s. 57-72.
  • „Der wirkliche Wille zur möglichen Macht. Überlegungen zu Nietzsches Machtbegriff“, in: Entdecken und Verraten. Zu Leben und Werk Friedrich Nietzsche, Weimar: Verlag Hermann Böhlaus Nachfolger 1999, s. 332-342.
  • „La necessità della crisi“, in: La fenomenologia e l’Europa, vyd. R. Cristin – M. Ruggenini, Napoli: Vivarium 1999, s. 241-256.
  • „Die Sache im Gespräch“, in: Das Phänomen und die Sprache, vyd. J. Trinks, Wien: Turia und Kant Verlag 1998, s. 88-96.
  • „Není důležité zvítězit…“, in: Veritas vincit – pravda vítězí, Praha: KLP 1995, s. 55-59.
  • „O božských podobách skutečnosti“, in: O posvátnu, Praha: Česká křesťanská akademie 1993, s. 102-108.
  • „Nietzsche dnes. Studie ke knize F. Nietzsche“, in: Radostná věda, Praha: ČS 1992, s. 271-288.
  • „Die Circe der Philosophen“, in: Nietzsches Begriff der Philosophie, vyd. M. Djuric’, Würzburg: Königshausen & Neumann 1990, s. 89-99.

Články:

  • „Bytí nejsoucna v Sofistovi“, in : Reflexe, č. 37, 2009, s. 103–115.
  • „Schizma v myšlení?“, in: Filosofický časopis, č. 2, 2006, s. 243-251.
  • „Nepředmětnost ve skutečnosti: ryzí budoucnost, nebo živá přítomnost?“, in: Reflexe, č. 28, 2005, s. 76-78.
  • „Kritik a interpret Přemysl Blažíček“, in: Slovo a smysl, č. 1, 2004, s. 216-217.
  • „Proti proudu. Časovost jako základ rozumění u M. Merleau-Pontyho“, in: Reflexe, č. 26, 2004, s. 97-106.
  • „Der Sinn der Anwesenheit“, in: Allgemeine Zeitschrift für Philosophie, č. 25/3, 2000, s. 313-322.
  • „Gegen den Strom. Zeitlichkeit als Ursprung des Verstehens bei M. Merleau-Ponty“, in: Focus Pragensia, č. 3, 2003, s. 58-68.
  • „Hermeneutika a věda o životě“, in: Lidé města. Revue pro etnologii, antropologii a etologii komunikace, č. 7, 2002, s. 153-163.
  • „The Boundary of Metaphysics. Between Aristotle and Heidegger“, in: Focus Pragensia, č. 1, 2001, s. 24-43.
  • „‚Dobří Evropané‘: příspěvek Friedricha Nietzscheho k současné diskusi o evropské integraci“, in: Orientace, příl. LN 26. 2. 2000, s. 28.
  • „Le signe du nihilisme“, in: Nietzsche. Cahier de l’Herne, č. 73, Paris: Editions de l’Herne 2000, s. 403-415.
  • „Die Erscheinung als Konflikt im Sein“, in: Internationale Zeitschrift für Philosophie, č. 1, 1998, s. 74-84.
  • „Die Sache des Verstehens“, in: Internationale Zeitschrift für Philosophie, č. 2, 1996, s. 185-196.
  • „Vztah k celku a zkušenost světa. Poznámky k pojmu světu u E. Finka a F. Nietzscheho“, in: Filosofický časopis, č. 2, 1995, s. 219-224.
  • „Die Vorurteile der Philosophen. Reflexionen zu Nietzsches Vernunftkritik“, in: Nietzsche-Studien XXIII, 1994, s. 168-174.
  • „Kritérium života: Šalda a Nietzsche“, in: Kritický sborník, č.3, 1992, s. 6-11.
  • „Sinn des Werkes – Sinn der Wirklichkeit“, in: Litteraria Pragensia 2, 1992/4, s. 80-84.
  • „O konečné svobodě“, in: Reflexe, č. 7-8, 1992, s. 11 (2-5).
  • „Von der tragischen Gesinnung zum tragischen Denken. Zur Problematik von Nietzsches Frühwerk,“ in: Mesotes, č. 2, 1991, s. 41-49.
  • „Heidegger und das Problem des Nihilismus“, in: Mesotes, Supplementband Martin Heidegger, Wien 1991, s. 149-153.
  • „Die Vernunft als moralisches Phänomen“, in: Nietzsche-Studien č. 19, 1990, s. 20-29.
  • „Svět lidského společenství v díle Hanny Arendtové“, in: Filosofický časopis, č. 4, 1990.

Překlady:

  • J. Grondin, Úvod do hermeneutiky (spolu s B. Horynou), kapitola V.: „Heidegger: hermeneutika jako sebeprojasnění existenciální vyloženosti“, Praha: Oikoymenh 1997, s. 120-136.
  • M. Heidegger, Bytí a čas (spolu s I. Chvatíkem, M. Petříčkem jr., J. Němcem), Praha: Oikoymenh 1996.
  • F. Nietzsche, Nečasové úvahy (Schopenhauer jako vychovatel, Richard Wagner v Bayreuthu). Reedice samizdat. vydání. Praha: Mladá fronta 1992, 2. vyd. Praha: Oikoymenh 2005
  • F. Nietzsche, My filologové (spolu s P. Kitzlerem), překl. „Poznámek k My filologové“, str. 55-128 a redakce. Praha, Oikoymenh 2005.

Edice:

  • Příprava a průběžné samizdatové vydávání Archivního souboru prací Jana Patočky, od roku 1989 13 děl J. Patočky, včetně čtyř svazků Sebraných spisů, naposledy s O. Švecem: J. Patočka, Fenomenologické spisy II, Co je existence?, Praha, Oikoymenh 2010.

Texty na této stránce

Dobří evropané

Hermeneutika a věda o životě

Není důležité zvítězit…